Problém je, že vodík je dražší než třeba plyn a to né o málo. Pokud se bude používat jako palivo do aut, tak to způsobí zdražení úplně všeho. prakticky vše vyžaduje logistiku. Ropa se používá hlavně v chemickém průmyslu. Jak prohlásil jeden člověk z průmyslu ­"spalovat ropu jako palivo je zločin­". Ropa se dá jako palivo opravdu nahradit ale jako surovina v chemii zatím ani náhodou.

Vodík je samý problém, nejen že je drahý. Je lehký, čili se musí ohromně stlačit, aby v nádrži bylo ­"alespoň něco málo­". Z čehož vyplývá nutnost hodně masivních stěn. A i těmi uniká. Za druhé je průsvih distribuce, právě z uvedených důvodů. A za třetí, samotný palivový článek je drahý jak deset prasat a není to z důvodu ­"nové technologie­" ale drahého materiálu. A za čtvrté, zdroj elektřiny pro elektrolýzu. Používat na to ­"obnovitelné zdroje­" je šílenost, kolik km2 solárů a větrníků vyrobí směšné množství vodíku. Jo pravda, kdyby vedle stál jaderný reaktor, jel na optimální výkon a elektrolýza odebírala vše, co nevezme ­"běžná­" distribuční šíť, tak by to bylo něco jiného.

"Jo pravda, kdyby vedle stál jaderný reaktor, jel na optimální výkon a elektrolýza odebírala vše, co nevezme ​­"běžná​­" distribuční šíť, tak by to bylo něco jiného.­"

Stále by se ale ztratilo značné množství energie ­(elektřina > vodík > stlačení > elektřina­). Teď je otázkou, zda je lepší nevyhazovat tolik elektřiny ukládáním do baterky, ale mít značně neekologickou baterku ­(každopádně na to stačí LFP a není třeba rvát tam něco s kobaltem­), nebo mít ekologičtější ukládání přes vodík, která ale více mrhá energií. Ono když si člověk vezme, že elektřina pro elektrolýzu vodíku na to, aby HEV ujelo 100 km, by stačila baterkovému EV asi na 250 km, je to docela šílený rozdíl. Takže zatímco na plnou osobní baterkovou elektromobilitu bychom potřebovali nanejvýš 1,5 Temelína, na vodíkovou elektromobilitu bychom potřebovali 4. S nákladní dopravou 8.

Každopádně vodík se dá ukládat i chemicky do jiných sloučenin, takže přeprava nemusí být takový problém. Ale pak je stejně třeba ho z toho zase dostat.

Účinnost samotné PEM při elektrolýze se má údajně dostat až na 90+%. Ale je to ­"prý­", snad a podobně. Jinač, co se mě týká, vidím vodík jako slepou uličku hlavně z těch ostatních důvodů. Osobně bych za asi nejschůdnější verzi viděl spíš syntetiku. Jedno jestli ­"benzín­" nebo spíš ethanol, nebo prostě methan. Zkrátka něco, co dovede shořet na vodu a co2. Přičemž tady není co řešit, veškerá infrastruktura je hotová, benzínový motor se dá na líh nebo methan poměrně snadno adaptovat, diesel snad též.

Účinnost PEM je solidní ­(dnes okolo 80 %­). Ale stále je tam to stlačení ­(to až takový problém není­), ale také zase zpětný převod na elektřinu v palivovém článku a tam, pokud vím, jsme někde na 60 %. Takže ve výsledku ­(tam a zpět­) je to pod 50 %.

S tím CO2 asi moc neuspějete. Já osobně bych viděl budoucnost ­(dalších cca 20 let­) obecně v plug­-in hybridním pohonu. A pak už je vcelku jedno, co je tím druhým palivem, ať už benzín, nafta, vodík nebo něco jiného. Třeba i to syntetické palivo. Protože takový překotný přechod na čistá BEV, jaký se plánuje, asi nedopadne dobře.

Ano, s tím, že je přechod na BEV ­(takto, jak se plánuje­) šílenost s skončí totálním průšvihem, naprosto souhlasím. REspektive: Fungoval bby jen za dvou případů, přičemž oba jsou ­"konspirační teorie­". A­) plám vyhubit 90+% lidstva, nebo B­) v případě, že ­"dokonalá baterie­" již existuje a jen se prostě prodávají šmejdy, aby se vydělalo.

PS: Variantě B by odpovídala i snaha USA o vytvoření ­"elektronického vojáka­". Protože jinak to nedává smysl. Například fajn plán, že kolem hlídky bude létat hejníčko mini dronů s kamerami. Ano, nápad fajn, ale.. Malý dron sežere baterku za pár minut.. To by z té 4 členné hlídky jeden nedělal nic jiného, než že by měnil baterky za nabité. A v batohu by měl jen ty baterky. A na 24h bojovou hlídku by museli táhnout generátor.. Což je totálně nereálné.

K té variantě A. Toho se dá docílit i tím, že bude méně aut na člověka. Což je docela reálné. Je potřeba si uvědomit, že nastupující mladá generace se ke vlastnictví auta staví výrazně odlišně, než bylo dosud zvykem. Pro nás je normální, že člověk si koupí auto a je jeho majetkem. Ale na toto se Vám mladí lidé vykašlou, ti už v průměru nemají takovou potřebu vlastnit auto. Ti si ho pronajmou. Může se Vám to zdát být nereálné, ale věci jako car­-sharing to tu za pár let pravděpodobně vezmou útokem. V mnoha velkých městech v Evropě je to velmi populární. Ostatně se podívejte, jak populární jsou sdílená kola a koloběžky. Za pár let to bude populární i u aut.

Pro mnohé je pohodlnější nic neřešit, v aplikaci si najít nejbližší auto dle svých potřeb, telefonem ho odemknout a jet. Třeba takové HoppyGo má přes 100 tisíc uživatelů, což je dosti vysoké číslo ­(otázkou je, jak aktivních­). V tomto případě lidé půjčují lidem ­(a nechávají své auto vydělávat­), takže tam je ještě problém s předáváním klíčů, ale to u nastupující generace vozů připojených na Internet přestane být problém ­(ostatně některé vozy to umí už dnes­). Pak máte car­-sharing, že poskytovatel ­(firma­) ­"rozeseje­" vozy po městě a jen telefonem ho odemknete a jedete. Tohle je budoucnost a díky tomuto Vám odpadne množství individuálně vlastněných aut. A s tím se zmenší i problém, kde vezmeme tolik lithia na baterky... Neodpadne však problém s elektřinou.

jako mladý jsem měl podobný přístup > půjčoval jsem si vůz po známých, příbuzných, půčovnách... ale hned jak to bylo možné, tak jsem si pořídil vlastní vůz, protože ten komfort ­"okamžité­" mobility a nemuset nic okolo řešit je k nezaplacení = nejde tolik o náklady... mladí to takto možná řeší, že nemají jinou možnost ­(vysoké ceny potravin, drahé bydlení, nízké příjmy atd.­)

Kolik procent z mladých se k tomu staví takto a jaké k tomu mají důvody?

Koukal jsem na HoppyGo a vzhledem k cenám se majiteli nemůže dlouhodobě vyplatit. Další problém sdílení >> lidé si ­"cizího­" tolik neváží ..

buď se ­"nuceně­" změní koncept dopravy ­(bude větší tlak na hromadnou­) a nebo se toho nikdy moc nezmění ... vlastně ano vysoká cena prostředků osobní dopravy a vysoké provozní náklady nás k tomu dokopou a osobní mobilita bude jen pro ­"šlechtu­" :­)

Jenže toto je přístup nás ­"starších­", mladá generace už takto nepřemýšlí. Ta žije v telefonu a pomocí něj. Chce to myslet trochu dopředu. Podívejte se na sdílená kola a koloběžky. Dokázal byste si před 20 lety něco takového představit? V roce 2000 si asi nikdo nemyslel, že budeme mít mobilní telefony, které nebudou jen volat, ale s jejichž pomocí si najdeme nejbližší volnou koloběžku nebo kolo, ťuknutím to odemkneme a jedeme.

I u nás je vidět, jak sdílená kola a koloběžky vzaly všechno útokem. Jezdí na tom kdekdo. Pohoda. Neřešíte nic, neřešíte údržbu, nemusíte se bát, že Vám to někdo ukradne. Máte svobodu se rozhodnout, kdy a kam na tom jet. Tam můžete jet na kole, zpátky autobusem, neřešíte, jak se dostat zpět, když třeba prší, a to, jak dostat zpět kolo, abyste ho zítra mohl použít zas. K nezaplacení.

A teď to nejdůležitější. Když se člověk naučí využívat sdílená kola a koloběžky ­(což bylo před 20 lety něco nemyslitelného­), jaký asi bude mít problém s využíváním sdíleného auta? Mnohem menší než lidé, kteří v takové ­"majetnické­" době nevyrůstali, a pro něž je využívání sdílených věcí něco přirozeného. Pro Vás to přirozené není, pro dnešní mladou generaci je to naopak něco naprosto normálního. A do pár let se to projeví i v automobilové dopravě. Ostatně mnohá větší města jsou toho důkazem už dnes. A navíc, není to ani něco nuceného.

Pozn. co se týče sdílení aut, tak tady fungují dva modely, jednak samotní majitelé aut ­(např. HoppyGo­) tak i firmy ­(u kol třeba Nextbike, u aut jich je jen v ČR snad 10, v Polsku třeba Traficar ­- ta auta jsou skoro všude, v největších polských městech jich máte po ulicích rozesetých 150­-300­).

Tohle by v zásadě mohlo mít smysl se samořiditelným autem. Bum do aplikace a auto mi samo přijede. Pobíhat po městě, kde někdo zaparkoval je fuj. A druhá věc: Nevím, jak se lidé chovají k půjčeným autům, ale očekával bych, že bez přejímkové kontroly v půjčovně to zrovna slušné chování nebude. Ostatně, vidím pravidelně jak dopadají sdílené koloběžky. ­(i osobně vidím, nejen, že psali, že se k nim lidíé chovají velmi ošklivě­)

Ano, samořiditelné auto má v tomhle velký smysl. Muselo by se sice vyřešit automatické připojování k nabíječce ­(buď bezdrát nebo automatický robot, který to tam píchne, jak to nedávno prezentoval Volkswagen­), ale šlo by to. Pokud jde o chování k autům, tak jasně, člověk nemá takovou starost o cizí jako o svoje, na druhou stranu moderní auta mají čím dál více kamer a jiných senzorů, takže za pár let bude sledování na takové úrovni, že se snadno přijde na to, co se stalo, a komu co naúčtovat.

Jednou ropa dojde, ne úplně brzy, ale jednou ano. Je dobré být připraven, aspoň trochu

Jenžwe tohle enní řešení, ael šidítko. Předhozené Grétě a jejímu seznamu duševních chorob. Poměrně prostý výpočet ­(­/čehož ona není schopna­) ukáže, že to ­"obnovitelné zdroje­" ani omylem neutáhnou.

Ropa nedojde, jen se má využít jinak , jak už psal výše. Když ten vodík je , tak proč ho nevyužít. Za 20 let se stejně bude tvrdit, že tohle bylo špatně a už se pojede na něčem jiném :­)